Bejrút – Křesťané z vesnic na jihu Libanonu odmítají i přes rostoucí intenzitu bojů v regionu uposlechnout výzvy izraelské armády k evakuaci. Říkají, že válka jim byla vnucena, chtějí zůstat mimo konflikt a touží zůstat ve svých domovech, píše dnes agentura AFP.
„Jsme mírumilovná vesnice, nemáme žádné zbraně, nikdy jsme neměli rádi válku. Chceme jen zůstat ve svých domovech,“ řekl AFP Joseph Džardžúr, který žije s manželkou ve vesnici Rmajš dva kilometry od izraelských hranic. Oba říkají, že nechtějí být součástí konfliktu, ale jsou v obležení a kvůli nebezpečím na silnicích se nemohou dostat do sto kilometrů vzdáleného hlavního města Bejrútu.
Už téměř rok je Rmajš v cestě přeshraničních bojů mezi libanonským militantním hnutím Hizballáh a izraelskou armádou, která v posledních týdnech proti svému severnímu sousedovi zintenzivňuje své letecké údery. Do této šestitisícové vesnice se podle starosty Miláda Alama přistěhovalo několik stovek vysídlenců z okolních šíitských vesnic, které jsou nyní po bombardování prázdné.
SOUVISEJÍCÍ – Španělský premiér vyzval státy k zastavení prodeje zbraní Izraeli
„Izraelské nálety nás míjí, stejně jako odvetná palba Hizballáhu,“ tvrdí Džardžúr. I tak ve Rmajši kvůli tlakovým vlnám popraskaly domy, ustaly dodávky zeleniny. „Život se zastavil v říjnu 2023,“ říká Alam. Podle jeho slov se obci díky libanonské armádě a mírovým silám OSN podařilo zajistit průvod konvojů s pomocí. „Nemůžeme však nahradit stát,“ uvádí.
Stejně jako v roce 2006, kdy během války Hizballáhu proti Izraeli ze Rmajši nikdo neodešel, i teď „zůstaneme do posledního dechu, neopustíme svou vesnici a ani své domovy,“ říká Džardžúr.
Ve vesnici Klajá, vzdálené čtyři kilometry od hranic s Izraelem, stále žije 550 z 900 rodin navzdory uzavření nejbližší nemocnice a nedostatku benzinu a léků. Odmítají uposlechnout rozkazy izraelské armády k evakuaci proto, že jsou „věřící a připoutáni ke své zemi,“ řekl AFP zdejší farář Pierre Raí.
Klajá byla pod izraelskou okupací mezi lety 1978 až 2000, než Hizballáh armádu židovského státu vytlačil. Toto období hluboce rozdělilo libanonské křesťany, z nichž někteří stáli na straně Izraele a jiní byli proti jeho invazi.
Pauline Mattaová, matka čtyř dětí, se rozplakala, když viděla vesnici na izraelském příkazu k evakuaci. Čtyřicetiletá žena přiznává, že od té doby nespala a propadá panice pokaždé, když spolu s dětmi slyší výbuch nebo prolétající letadlo. „Vnutili nám válku, se kterou nemáme nic společného. Tak proč bychom měli odcházet? Přece se nenecháme vyhodit na silnici,“ řekla AFP.
Hizballáh začal sever Izraele ostřelovat loni od 7. října, aby podpořil svého spojence, palestinské teroristické hnutí Hamás, které bojuje s izraelskou armádou v Pásmu Gazy. Představitel maronitské katolické církve v Libanonu Béchara Raí v letošním lednu prohlásil, že se jižní pohraničí část stala rukojmím a její obyvatelé obětními beránky, což bylo podle AFP skryté odsouzení Hizballáhu.
V posledních týdnech se situace v Libanonu prudce vyostřila po sérii explozí pagerů a vysílaček využívaných Hizballáhem a následném zahájení nejtvrdších izraelských vzdušných úderů od války z roku 2006. Začátkem tohoto měsíce pak Izrael zahájil omezenou pozemní operaci na jihu Libanonu.
Středeční zpráva Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) uvedla, že v Libanonu zemřelo od loňského 8. října do tohoto úterý v souvislosti s boji 2083 lidí, z nichž 1151 připadá na období od 17. září, kdy Izrael zintenzivnil své údery. Zraněných bylo 9869 lidí, 7177 z nich od 17. září. Tyto údaje převzaté od libanonského ministerstva zdravotnictví nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 12. října 2024 Foto: Wikimedia Commons