Ty jsi, Hospodine, uprostřed nás a nazývají nás tvým jménem. Nezříkej se nás!
Jr 14,9
Prosím, aby vám Bůh dal, abyste ho poznali a osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději vás povolal.
Ef 1,18
Hospodin byl uprostřed svého lidu od počátku. Byl s Abrahamem, který jej někdy poslouchal a někdy ne. Byl s Izraelci, když trpěli v Egyptě i když putovali do zaslíbené země a reptali na poušti. Bůh se stal člověkem, byl ukřižován a vzkříšen. Od té doby si říkáme křesťané. Bůh byl s našimi předky, je s námi a věříme, že bude i s našimi potomky. Je to samozřejmé? Můžeme se na Boží přítomnost v našem životě spolehnout? Můžeme! Teď ještě abychom o Pána Boha stáli my. Abychom před ním nepřibouchli dveře. To by byla veliká škoda!
Pane Bože, děkujeme, že jsi nás nikdy neopustil. Děkujeme, že se na tvou věrnost a lásku můžeme vždycky spolehnout.
Ex 2,1–10 * J 1,19–28
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení