Ty však, Panovníku Hospodine, ukaž na mně pro své jméno, jak je tvé milosrdenství dobrotivé, vysvoboď mě!
Ž 109,21
Když Štěpána kamenovali, on se modlil: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“ Pak klesl na kolena a zvolal mocným hlasem: „Pane, odpusť jim tento hřích!“
Sk 7,59–60
Ne všechno jde v životě tak, jak jsme si naplánovali, ne všechno se podaří a někdy máme pocit, že se svět kolem nás začíná hroutit jako domeček z karet. Naše jistoty se otřásají v základech a naše plány zahoří jako papír. V takových chvílích voláme k Hospodinu a prosíme o vysvobození. Přitom ale často zapomínáme, že někdy je zapotřebí, abychom se otřásli, abychom zavrávorali, aby nás tak Bůh vyzkoušel a uvedl na pevnější zem. Hledejme Boží vůli nejenom ve věcech příjemných, ale i v těch, které nás tíží a souží. Možná s překvapením zjistíme, že nás Pán volá mocným hlasem z nečekané strany.
Panovníku Hospodine, zastaň se mě v těžkých chvílích mého života, ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň.
Mt 1,18–25 * Žd 1,1–4(5–14) * Iz 7,10–14
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
