O všem tom zlém, co Jóba potkalo, se doslechli jeho tři přátelé a přišli každý ze svého místa. Seděli potom spolu s ním na zemi po sedm dní a nocí a slova k němu žádný nepromluvil, neboť viděli, že jeho bolest je nesmírná.
Jb 2,11.13
Ať se děje cokoliv, láska vydrží.
1K 13,7
Pěkně se to teoretizuje o příčinách a smyslu utrpení, když se to zrovna netýká nás nebo našich blízkých. Jóbovým přátelům se často vytýká, že byli k Jóbovi nespravedliví, když ho podezírali, že si své utrpení zavinil sám, protože Bůh je samozřejmě nejen dobrý a mocný, ale také dokonale spravedlivý. Tady na počátku ale udělali to nejlepší, co mohli udělat: Když nás bolest našich bližních ochromí, když nechápeme, proč se jim to stalo, a docházejí nám slova, ale milujeme je a soucítíme s nimi, to nejlepší, co pro ně můžeme udělat, je prostě s nimi být, mlčet s nimi či s nimi plakat a hned je neokřikovat, když začnou naříkat jako Jób. Jinak se může stát, že se budou cítit opuštěni nejen Bohem, ale i svými blízkými.
Pane, nauč nás plakat s plačícími.
Mt 18,10-14 * Mt 20,1-16
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
