S Munkem se na židovském hřbitově rozloučily dvě stovky lidí

Praha – Na Nový židovský hřbitov v Praze se v pondělí odpoledne přišly přibližně dvě stovky lidí naposledy rozloučit s předsedou pražské židovské obce Janem Munkem. Někdejší dlouholetý ředitel Památníku Terezín zemřel po dlouhé nemoci v neděli ráno, bylo mu 72 let. Na pohřbu promluvil vrchní zemský rabín Karol Sidon a současný ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek.

První část pohřbu začala zpívanou modlitbou. Roubínek ve smuteční řeči uvedl, že Munk patřil ke generaci Židů, kteří si nesli břemeno dětí rodičů přeživších holokaust, což poznamenalo jejich přístup k okolnímu světu. „Téma holokaustu ho provázelo celý život,“ prohlásil.

Vrchní zemský rabín Karol Sidon poté připomněl Munkovu společenskou povahu. Zároveň zdůraznil, že Památník Terezín byl smyslem jeho života. „I když měl rád svoji rodinu, práce pro něho byla na prvním místě,“ řekl Sidon.

Po obřadu, při němž seděli a stáli podle tradice muži odděleně od žen, se průvod v čele s hodnostářem pohřebního bratrstva vydal k hrobu. Po spuštění dřevěné rakve každý z přítomných vysypal do hrobu tři lopatky hlíny. Judaismus určuje, že se do rakve nesmějí vkládat šperky ani květiny.

Munk byl ředitelem Památníku Terezín od roku 1990, za 27 let se mu podařilo udělat z něj místo, které každoročně navštíví statisíce lidí. V čele Židovské obce v Praze stál od roku 2012.

Pražská židovská obec, jejíž historie sahá do 10. století, má nyní zhruba 1500 registrovaných členů. Patří jí židovské památky v metropoli, které ročně navštěvují statisíce lidí z celého světa – hřbitovy, synagogy či historická mikve. Některé památky spravuje Židovské muzeum, dlouhodobě nejnavštěvovanější muzeum v Česku. Obec také provozuje na Hagiboru domov sociální péče pro židovské seniory a je zřizovatelem Lauderových škol – mateřské a základní školy i gymnázia.

Nový židovský hřbitov na pražských Olšanech byl založen v roce 1890, když dosloužil Starý židovský hřbitov v dnešní Fibichově ulici. Patří mezi chráněné památkové objekty. V současné době je v Praze jediným židovským hřbitovem, kde se stále konají pohřby zesnulých židovského vyznání. Místo posledního odpočinku zde našla řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu, například příslušníci rodiny Petschků a Waldesů, spisovatelé Franz Kafka, Jiří Orten, Ota Pavel nebo Arnošt Lustig. U některých hrobů přibyly po druhé světové válce pamětní desky, na které přeživší nechali vytesat jména příbuzných, kteří zahynuli v koncentračních táborech.

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK  Foto: Wikipedie – Starý židovský hřbitov v Praze