Od začátku letošního roku přišly v Nigerii o život stovky lidí a se zemí bylo srovnáno mnoho domů. Násilí mezi muslimskými pastevci Fulby a křesťanskými farmáři stále nekončí. Konflikt trvá už několik desítek let, od ledna 2018 však došlo ve střední části Nigérie k výraznému nárůstu násilí. Střety podle dostupných informací připravily o domov už 300 tisíc lidí.
Dění ve středním pásu Nigerie může být pro mnohé matoucí, protože proti sobě stojí dvě rozdílné verze příběhu. Jedna verze označuje útoky Fulbů vůči křesťanským farmářům za genocidu páchanou radikálními islámskými pastevci, kteří vyhánějí křesťany z jejich domovů. Druhá verze vykresluje zabíjení jako součást letitého konfliktu, který zhoršuje rovnou několik faktorů, především však zvýšená migrace fulbských pastevců v důsledku aktivity Boko Haram a rozšiřování pouště na severu.
- Jaké jsou kořeny krize?
Odpovědi na tuto otázku se různí. Podle organizace Human Rights Watch jsou sice vzhledem k napětí mezi muslimy a křesťany událostem připisovány náboženské motivy, jádrem konfliktu jsou však spory o půdu a další zdroje.
Fulbové jsou etnickou skupinou, která v západní a střední Africe čítá více než 20 milionů lidí. Podle Global Terror Index se pouze malá část jejích členů podílí na násilí. Pastevci cestují stovky mil a zbraně nosí především proto, aby chránili svá zvířata. V posledních několika letech se stále více Fulbů přesunuje ze severu do středního pásu, kde farmaří křesťanské komunity. Dobytek na některých místech ničí plodiny, což vyvolalo nevoli na straně farmářů.
Svou roli podle Global Terrorism Index sehrála také zhoršující se ekonomická situace vyplývající ze sucha a degradace půdy v severních oblastech Nigerie. Svůj podíl na migraci může mít i přítomnost Boko Haram na severovýchodě země. Případy násilí jsou zaznamenány na obou stranách, podle křesťanských skupin pro lidská práva však převládají útoky vůči komunitám farmářů.
- Kolik je obětí?
Odhady se různí, jisté ale je, že v roce 2018 došlo k výraznému nárůstu počtu obětí. Podle organizace Human Rights Watch během loňského roku zemřelo víc než 1 600 lidí, některé odhady jsou však ještě více znepokojivé. Vzhledem k tomu, že vláda nedisponuje adekvátními záznamy, neexistují spolehlivá data.
- Jakou roli hrají v konfliktu křesťanští farmáři?
Podle Amnesty Internetional se obě komunity snaží zničit navzájem. Jeden z útoků namířený proti Fulbům v červnu roku 2017 trval čtyři dny a vyžádal si desítky obětí. O několik měsíců později při podobné akci zemřelo 80 lidí, především se jednalo o ženy a děti. Z útoku jsou podezříváni příslušníci převážně křesťanského kmene Bachama. „Nenechali na pokoji ani děti, které padaly ze zad svých matek. Honili nás, utíkal jsem do buše, dvě hodiny jsem běžel. Věděli jsme, že to byli lidé z kmene Bachama, všichni mluvili jazykem, kterému jsme rozuměli, protože jsme spolu prožili celé životy,“ uvedl pětadvacetiletý přeživší masakru. Podle Global Terror Index byli v roce 2017 ozbrojenci z Bachamy třetí nejvíc smrtící teroristickou skupinu v Nigerii, hned za fulbskými extrémisty a Boko Haram. Podle Emeka Umeagbalasiho, křesťanského kriminalisty a lidskoprávního aktivisty, na každých 20 útoků fulbských extrémistů připadá jeden útok ze strany křesťanských farmářů. Odvetné akce jsou méně časté i z toho důvodu, že farmářské komunity vlastní méně zbraní. - Má konflikt náboženské pozadí?
Mezinárodní organizace monitorující lidská práva i nigerijská federální vláda situaci označují jako konflikt mezi farmáři a pastevci, někteří odborníci však zdůrazňují i jiné aspekty. „Je opravdu zjednodušující, pokud incidenty v Nigerii označíte za konflikt mezi farmáři a pastevci, tím problém nevyřešíte,“ uvedl Stephen Enada, spoluzakladatel nevládní organizace International Committee on Nigeria. Sám z Nigerie do Spojených států utekl v roce 2016 poté, co Fulbové zabili jeho bratrance. Podle Enady sice o život přišli i někteří muslimští farmáři, jejich smrt ale označil jako kolaterální škodu způsobenou útokem namířeným proti křesťanské komunitě.
Enada i Umeagbalasi věří, že fulbští extremisté zapojení do útoků jsou islamistickými džihádisty, kteří byli radikalizováni a snaží se křesťany vyhnat. S tím nesouhlasí Anietie Ewang z Human Rights Watch, podle které pro takové tvrzení neexistuje žádný důkaz. „Neříkám, že to není možné, džihádisté se ale obvykle k útoku přiznají a řeknou, že to udělali ve jménu Alláha,“ podotkla. Podle Amnesty International obě strany sporu viní vládu z podpory jejich nepřítele.
- Jak násilí zastavit?
Lidé se shodují, že nigerijská vláda nevyvíjí při potlačování násilí dostatečnou snahu. Podle Umeagbalasiho nebyli žádní z násilníků za své zločiny zatčeni. Ewang ucedla, že federální vláda se musí více snažit zajistit spravedlnost a ochránit své obyvatele.
Federální vláda se snažila zajistit půdu k pastvě, toto opatření však vzbudilo velkou vlnu nevole. Ewang zdůraznila, že místní vlády se musí sjednotit v řešení krize a vymáhat u násilníků odpovědnost za jejich činy. Je ale podle ní třeba řešit především jádro problému, které se skrývá ve změně klimatu. S tím ale nesouhlasí Umeagbalasi, který namítá, že změna klimatu je pouhou báchorkou, prostřednictvím níž se vláda snaží zbavit zodpovědnosti.
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Kristýna Gillíková Zdroj: The Christian Post Foto: World Watch Monitor – Po útoku kmene Fulbů v obci Barkin Ladi v Nigérii
