Staré učebnice věrouky říkají, že konečným cílem všeho, co se v dějinách Božího lidu stalo a ještě stane, je „sláva Boží a spása člověka“. Řečeno jazykem dnešní doby, výsledek „výhra / výhra“, až na to, že Pán Bůh o svoji slávu bojovat nemusí, a naopak, u člověka jako jedince ta „výhra“ není zase tak automatická. Přestože však v životě víry přicházejí zkoušky, nejsme ponecháni sami sobě. Tak jako Ježíš prosil za Petra, prosí ve své velekněžské modlitbě za své učedníky, i za nás, ty, kteří jejich prostřednictvím uvěří. Dokonce i ten, kdo selže (jako Petr v pašijním příběhu), může po svém návratu do Boží náruče proměnit své selhání v povzbuzení druhých a příklad toho, jak se Boží síla projevuje v lidské slabosti.

Pane, dej nám sílu vytrvat v zápase víry až do vítězného konce.

L 5,1-11 * 1K 1,18-25 * Ž 1