Umělec ve svém díle odráží stav svého nitra. A tak se skrze báseň, obraz či hudební skladbu dozvíme i něco o autorovi. Jaký je, o čem přemýšlí, co právě prožívá. Podobně se nám skrze své stvořitelské dílo dává částečně poznat i Umělec umělců, náš Stvořitel. Poznáváme jej skrze zajímavé úkazy v přírodě, ať už na naší zahrádce, nebo přes zprostředkovaný záznam na druhém konci světa. Přemýšlíme o tom, jak zázračně se vyvíjí dítě v životě matky; jak se začne na jaře probouzet to, co vypadalo jako bez života; pozorujeme hory, moře, hvězdy – a tají se nám dech. Spolu s žalmistou můžeme vyznávat: Co je člověk, že na něho pamatuješ? Co jsem já, že se mě ujímáš, že se o mě staráš, že ti na mně záleží a že mě máš rád?
Otevři mi oči, Otče, ať vidím tvou vznešenost a moc i ve tvém díle při mně.

Mk 3,1-10(11-12) * Nu 14,1-25