Vychází kniha Přátelské odpovědi kritikům Amoris Laetitia

V Itálii vychází kniha filozofa a politika Rocca Buttiglioneho Přátelské odpovědi kritikům Amoris Laetitia. Autor v ní odpovídá na pochybnosti, které vyvstaly po publikaci poslední exhortace papeže Františka o lásce v rodině. Předmluvu napsal bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry Gerhard Ludwig Müller.

Dílo není oficiálním církevním dokumentem, představuje spíše příspěvek do současné debaty. „Tato kniha je vážným příspěvkem k poklidným diskuzím a jednotě církve,“ píše vydavatel o italském titulu Risposte amichevoli ai critici di Amoris Laetitia (Edizioni Ares, 2017). Kniha reaguje na kritiku některých teologů a církevních představitelů, která zazněla po vydání apoštolské exhortace o rodině, zejména v otázce rozvedených a nově sezdaných věřících, zda mohou v některých případech přistupovat k eucharistii.

Na dvou stech stránkách autor reaguje například na námitky profesora etiky Roberta Gahla nebo filozofa Josefa Seiferta. Obsáhlá pasáž je věnovaná vztahu textu papeže Františka s naukou Jana Pavla II., jehož byl Buttiglione přítelem. V závěru se čtenářům nabízí „Průvodce pro rozpačité“, ve kterém je stručně uvedeno 21 otázek, s nimiž se autor během diskuzí setkal, a odpovědi.

Reklama

 

Jak zdůrazňuje Buttiglione v otázce rozvedených a nově sezdaných, Amoris Laetitia nemění nic v nauce o nerozlučitelnosti manželství ani v hodnocení toho, co je hřích. „Manželství bylo nerozlučitelné před touto apoštolskou exhortací a stejně tak zůstane nerozlučitelné i po ní. Sexuální skutky mimo (platné) manželství byly matérií těžkého hříchu a zůstávají i nadále,“ píše Buttiglione. Připomíná však zároveň, že nějaký skutek je těžkým hříchem tehdy, když je zároveň vědomý a dobrovolný. A existují případy, v nichž některé z těchto kritérií není splněno. „Společenské situace, v nichž člověk žije, mohou mocně zabránit poznání pravdy a způsobit, že člověk dělá zlo, aniž by si je plně uvědomoval, nebo že má sníženou svobodu dělat dobro,“ vysvětluje Buttiglione. Konkrétní rozlišování se podle něj odehrává především ve zpovědi: „Rozvedení mohou přistupovat ke zpovědi. Zde mohou představit své polehčující okolnosti, a pokud je zpovědník uzná za dostatečné, udělí rozhřešení a pokání,“ dodává.

Předmluvu ke knize napsal bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry kardinál Gerhard Ludwig Müller. Svůj více než dvacetistránkový text nazval: „Proč může a má být Amoris Laetitia chápána v pravověrném smyslu“. Müller odpovídá na pochybnosti ohledně papežské exhortace (tzv. dubia), které vznesli 4 kardinálové v dubnu letošního roku. Nabízí také odpovědi na tzv. Correctio filialis, tedy výzvu některých teologů k opravení omylů v papežském textu. „Dogmatická nauka a pastorační výzvy 8. kapitoly Amoris Laetitia mohou a musí být chápány v pravověrném smyslu,“ píše německý kardinál. „Amoris Laetitia neobsahuje žádný převrat církevního učení směrem k situační etice a tedy nepředstavuje ani žádný rozpor s encyklikou Veritatis Splendor papeže Jana Pavla II,“ dodává.

 

Autor: Ondřej Mléčka Zdroj:

 

 

Categories: Kultura

Leave A Reply

Your email address will not be published.