Velikonoční festival duchovní hudby v Brně

 

V Brně proběhne již 26. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, série koncertů se bude konat na různých místech v Brně mezi 9 a 23. dubnem.

Vznik festivalu se datuje do roku 1992 a jde o vůbec první festival svého druhu v České republice. Reaguje na stálý zájem posluchačů o koncerty duchovní hudby tematicky spjaté s liturgicky významným obdobím Velikonoc. Velikonoční festival duchovní hudby zůstává ve středoevropském měřítku ojedinělým mezinárodním projektem věnovaným výhradně duchovní hudbě s akcentací na objevnou a zajímavou dramaturgii a na vynikající interpretační výkony. Velikonoční festival duchovní hudby je členem České asociace festivalů (ČAF).

Nejvydatnější inspirací pro Velikonoční festival duchovní hudby je samotné jeho zakotvení mezi Svatý týden s připomínkou Poslední večeře a Umučení Krista a neděli Zmrtvýchvstání Páně s následujícím velikonočním týdnem. Motivem festivalu v roce pětistého výročí reformace je téma svědectví.

Dva týdny festivalu propojuje uvedení Matoušových pašijí Johanna Sebastiana Bacha a oratoria Paulus Felixe Mendelssohna Bartholdyho v kostele sv. Janů. Festival tedy ohraničují dvě klíčová díla protestantské hudební tradice. Jestliže zprávu evangelisty Matouše chápeme jako svědectví přímého účastníka velikonočních událostí v Jeruzalémě, pak svědectví apoštola Pavla navazuje na ono evangelijní „blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili (Jan 20, 29). Felix Mendelssohn Bartholdy vypráví svými rozmanitými hudebními prostředky příběh klíčového apoštola a odkazuje přitom k různým rovinám tradice. Samotnou – poměrně neobvyklou – volbou námětu se vrací k počátkům křesťanství, podobně jako ve své hudební řeči využívá starších skladatelských forem (sborové chorály) a přístupů s odkazem na bohatou bachovskou tradici, kterou sám pomáhal znovuoživit.

 

 

Snad ještě užší propojení či souznění chrámové architektury s hudbou představuje uvedení díla Brány Jeruzaléma, jehož autorem je litevský skladatel Bronius Kutavičius (1932). Různorodé obsazení jednotlivých částí vybízí k využití členitého prostoru evangelického kostela Jana Amose Komenského. Protipólem této barevné rozmanitosti bude velikonoční program jednohlasých latinských zpěvů Hildegardy z Bingenu a velikonočního středověkého repertoáru v podání ženského vokálního souboru Tiburtina. Pro tento typ repertoáru se přímo nabízí (a velikonoční festival ji tradičně využívá) bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, původně konventní chrám kláštera cisterciaček, založeného královnou vdovou Eliškou Rejčkou. Ve stejných prostorách zazní jen o den později recitál varhaníka Jana Šprty, který sestavil velikonoční program z děl 19. a 20. století. Vedle děl velikánů varhanní literatury (Tournemire, Widor, Reger, Karg-Elert) v něm jistě zazáří i variace na velikonoční sekvenci Victimae paschali laudes skladatele a pedagoga brněnské konzervatoře Vladimíra Wernera (1937–2010) či jediná varhanní skladba Bohuslava Martinů Vigilie (Bdění).

Tradiční temné hodinky festivalu se tentokrát prolnou s hlavním programem festivalu, a to vystoupením prestižního belgického ansámblu Graindelavoix. Ve středu Svatého týdne zazní v podání tohoto souboru pozoruhodné lamentace pozdní renesance, díla skladatelů ve službách Habsburků. V Bruselu působil na počátku 17. století španělský autor Pedro Ruimonte, na rudolfínském císařském dvoře v Praze v téže době varhaník vlámského původu Carol Luython. Ve čtvrtek a v pátek Svatého týdne na renesanční lamentace navazuje v chronologickém pořadí barokní pašijové oratorium Zpívaná rozjímání Františka Antonína Míči  v podání Barokního orchestru Pražské konzervatoře a na Velký pátek pak klasicistní zhudebnění středověké sekvence Stabat Mater Jana Křtitele Vaňhala v podání studentů katedry zpěvu Janáčkovy akademie múzických umění a Konzervatoře Brno.

 

Zdroj a Foto: Filharmonie Brno

Categories: Kultura

Leave A Reply

Your email address will not be published.