I.
Svátky skončily. Svítalo na první den pracovního týdne. Sotva vyjela první ranní tramvaj, Magda s Marií vyrazily na hřbitov.
Vystoupily na Olšanech a zamířily štěrkovou cestičkou k hrobce, když vtom se ozvala strašlivá exploze. Když se prach usadil, uviděly, že mramorová náhrobní deska je pryč. Ležela pár metrů vedle v trávě a na ní seděl zvláštní cizinec celý v bílém, s tváří anděla. Policisté z pohotovostního pluku, kteří to tam měli hlídat, leželi v šoku kolem hrobu jako mrtvoly.
„Žádný strach,“ oslovil ten cizinec Magdu s Marií. „Já vím, hledáte mrtvého Ježíše. Toho už nenajdete. Vidíte, tady ležel. Už mu sem nemusíte nosit kytky. Není tu. Přešel do vyššího levelu, jak vám říkal. A teď honem! Vyřiďte jeho přátelům, že vyhrál nad smrtí! Vraťte se domů, on tam na vás počká. To je vše.“
II.
Ty dvě z toho byly úplně perplex, stále ještě vyděšené, ale zároveň štěstím bez sebe. Před hřbitovem chytily taxíka a spěchaly tu neuvěřitelnou zprávu říct jeho přátelům.
Když vystoupily, otočily se – a na chodníku před nimi stál Ježíš! „Ahoj, jak je?“ pozdravil je jako obvykle. Zatočila se jim hlava a sesunuly se mu k nohám. Svíraly mu v objetí kolena a líbaly mu ruce. „Žádný strach,“ opakoval jim Ježíš. „Jděte a vyříďte mým bratrům a sestrám, ať se vrátí domů. Tam na vás počkám.“
Parafráze biblického textu: Matouš 28:1-10 ParaBible (BHČ)
Photo (c) 2017, Sasha Flek, Glenstal Abbey (Ireland)
Další texty BHČ najdete na www.facebook.com/ParaBible
