Petr Zika je hudebník, básník, uctívač, kazatel, člen uctívací skupiny Jiný rytmus a frontman punkfolkového sdružení PPD (Po pracovní době). Jeho písně jsou známy mezi křesťany různých denominací. Když se jím necháte vést v uctívání, je to, jako byste k trůnu vyjeli výtahem.
Ahoj Petře, jak se máš?
Díky za optání, mám se dobře.
Složils v poslední době něco nového?
Nedávno jsem „chytil“ jeden nápěv melodie, který mě zaujal, teď na něm pracuji a pokusím se z toho udělat nějakou píseň. To je něco z té úplně poslední doby, ale jinak jsem složil nějaké nové písně, které jsme teď natočili s Jiným rytmem ve studiu na naše chystané nové CD.
Jakou píseň Bohu zpíváš v těchto dnech?
To je různé, řekl bych, že někdy takovou, kterou si Bůh vybere, možná to zní divně, ale když jdu Boha chválit a vezmu kytaru, tak nemám playlist písní, co mu budu právě hrát, prostě hraju to, co mi přijde na mysl. Nějaká píseň a její slova zrovna rezonují v mém srdci, nebo s tím, co právě prožívám, někdy to je reakce, nebo také podvědomá touha, kterou chci vyjádřit, nebo také modlitba, kterou chci umocnit. Většinou totiž, když mám svůj čas s Bohem, začínám četbou Bible a modlitbou, a až pak jdu chválit a uctívat. V tom čase zesiluji svůj potenciometr „volume“ na vnímání Božího Ducha. No a samozřejmě další věc jsou ty „nové písně“, kdy jen tak spontánně Bohu zpívám.
Taky je pravda, že poslední dobou zpívám hodně tyto nové písně, protože v nich vyjádřuju, co právě aktuálně prožívám.
Co Ti odpovídá?
Někdy jen krásně mlčí a já se nořím do toho Božího ticha, do toho pokoje, který je v Boží přítomnosti a „nasávám“. Někdy jsou to zase takové „prožitky“, kdy najednou víš…
Ale když se ptáš, tak mám i něco konkrétního z poslední doby. Máme chatu na Vranovské přehradě, je to taková moje poustevna, kam občas jezdím na své poutě do ticha a do samoty. Nedávno jsem si dal takový čas a když jsem byl na modlitbách, dával jsem čas svému srdci, abych zaslechl, co tam teď vlastně je. Po nějakém čase jsem zachytil takové volání, ptal jsem se: „Bože, co po mně teď chceš, co mám vlastně dělat a jak to mám dělat?“
No a přišla odpověď: „Chci tebe.“
Jak se liší Tvůj soukromý čas uctívání od uctívání s kapelou?
Jak jsem už říkal, předně nemám žádný playlist, nemusím se soustředit na to, jak hraju a zpívám, na to, co kapela, jestli to šlape, jaký je zvuk, nemusím brát ohledy na lidi ve shromku atd. Samozřejmě, že kapela může to uctívání umocnit, mnohdy mně kluci v kapele dali křídla a mohl jsem letět…
Když má ale člověk soukromý čas, je cele soustředěný jen na Boha, jsem jen já a Bůh – Duch k duchu.
Je zajímavé, že i Ježíš chodil sám na klidná místa, Mojžíš postavil svůj stan setkávání za táborem Izraelitů a nikdo kromě Jozua za ním nemohl. Člověk to prostě potřebuje, tu intimitu, tu „nahotu“ před Bohem. Jde to pak ještě o kousek dál, než když jsi s lidmi.
Myslím, že ta intimita se Bohu líbí, když Bůh stvořil Adama a Evu byli nazí, to mluví o té intimitě, po jaké Bůh touží.
Ten rozdíl vidím v té intimitě. Na tom svatém místě už možná ani tak nejde o tu chválu, ale o to, že Bůh chce mě, že jsme spolu. A také v tom, že nejsem ničím omezen a nemusím sloužit. Když hraju s kapelou ve veřejném uctívání, tak samozřejmě musím počítat s lidmi. Bůh přijímá chválu a zároveň nám chce i sloužit, takže to mnohdy není jen o mně a o Bohu, ale také o těch lidech.
Reklama
Co nové cédéčko? Kdy je uvidíme v distribuci?
Nahrávka už je hotová, momentálně se pracuje na mixu. To CD bude obsahovat 12 nových písní, takže ten mix a mastering zabere ještě nějaký čas. Chtěli bychom, aby to bylo v březnu hotové.
Liší se nějak od těch předchozích nebo na ně plynule navazuje?
Uvidíme jak to posoudí jiní. Jeden náš známý z USA nám řekl, že mu to přijde „vyzrálejší“.
Já myslím, že to je náš „rukopis“, že to asi nebude úplně jiná hudba a písně, ale na druhou stranu vnímám tu novou „vůni“ a to, že některé ty písně jsou prorocké a tím jsou pro mě vždy nové. Dvě písně jsme posílali do Anglie našemu příteli Marcu Jamesovi (kytarista a frontman skupiny Verra Cruz, pozn. redakce), aby nám nahrál kytary a jemu se ty písně hodně líbily a také se mu líbí celkový zvuk té nahrávky, což je taktéž důležitá věc.
Tak se těšíme.
Autor: Hana Pinknerová Foto: facebook.com/jinyrytmus, Festival UNITED
