Dokument zachycuje příběhy křesťanů, kteří opustili LGBTQ komunitu a stali se heterosexuály

 

Ačkoliv svět hlásá, že z homosexuality neexistuje cesta ven, křesťané, kteří dřív patřili k LGBTQ komunitě, tvrdí opak. O svých zkušenostech vyprávějí v novém dokumentárním filmu Here’s My Heart (Tady je mé srdce).

Dokument zachycuje například příběh Brooklyn Wojo, která se ve dvanácti letech začala považovat za lesbu a v osmnácti za transgender. Její život se změnil, když přijala Krista a byla znovuzrozená. Další postavou je dvaadvacetiletá Kaya Brown. Deset let žila v homosexuálních vztazích a řešila svou genderovou identitu, než prožila mocné setkání s Ježíšem v babiččině obývacím pokoji. Vedle ní se v dokumentu objeví i Leacha Lusk, která byla lesbou devatenáct let, z toho dvanáct žila na ulici, dokud ji Bůh v roce 2015 nezbavil její touhy po ženách.

 

Film zpracovává i osudy mužů hlásících se k LGBTQ komunitě. Davon Johnson si užíval příležitostného homosexuálního sexu, holdoval alkoholu a večery trávil v klubech. Nakonec odevzdal svou sexuální identitu Ježíši, nyní je ženatý a slouží v církvi. Stejně tak Joshua Buchanan, který byl během svého studia na střední škole zmatený ohledně své sexuální identity a na univerzitě začal žít jako gay. Experimentoval s drogami, flámoval na večírcích a užíval si homosexuální vztahy, dokud mu nebylo v roce 2009 diagnostikováno HIV. Tehdy začal chodit do církve, setkal se s Bohem a přijal Ježíše. Jeho sexuální identita se změnila, a dokonce začal studoval na biblické škole obor zaměřený na chválu.

Všichni tito lidé, kteří dříve žili v homosexuálních vztazích nebo přijali transgender identitu, v dokumentu líčí, jak jejich životy změnilo setkání s Ježíšem Kristem. „Mají silná svědectví o tom, že pouze Boží moc může osvobozovat z bisexuality, homosexuality a transgender identity,“ říká autorka filmu MJ Nixon. I jí je téma LGBTQ velmi blízké, protože než jí setkání s Ježíšem obrátilo život vzhůru nohama, sama několik let udržovala vztah se ženou.

MJ Nixon by uvítala, kdyby dokument posloužil také křesťanům, kteří odmítají, že homosexualita je hřích. „Zjistila jsem, že jedna ze skupin, které se nejobtížněji zasahují, jsou křesťané, kteří věří, že je v pořádku žít tímto způsobem a zároveň milovat Ježíše,“ říká autorka filmu. Svým projektem chce také přispět k tomu, aby se tělo Kristovo naučilo s úctou sloužit LGBT komunitě.

 

 

Zdroj: Christian Today 

Categories: Kultura

4 Comments

  1. Barbora Závacká

    Hmm, zaujímavé, že stále viac a viac kňazov sa priznáva k homosexualite, lebo vedia, že to ich „vyliečenie“, ktoré mal Boh vyliečiť, bolo len ich vlastné potlačovanie svojej prirodzenosti.

    Tiež môžme natočiť podobný film o xy ľuďoch, ktorí žili najprv heterosexuálne kvoli viere, no nakoniec prijali samch seba a začali žiť homosexuálne:)

    Ako typický môže poslúžiť prípad Johna Smida, ktorý sa tri roky potom, ako sa priznal k homosexualite, pridal ku evanjelikánskemu kresťanskému hnutiu a pokúsil sa zo svojej sexuálnej orientácie „vyliečiť“. Považoval sa za jedného z „ex-gejov“, oženil sa, a stal sa riaditeľom pastorského úradu pre bývalých gejov Love in Action. „Po 24 rokov som si uvedomil, že zmeny, v ktoré som dúfal, o ktoré som sa modlil, nikdy nenastali,“ spomína dnes.

    Podobnú snahu, vyliečiť sa z homosexuality, skúšal v rámci evanjelikánskeho hnutia aj známy britský iluzionista a mentalista Derren Brown. Ani jemu, ani nikomu, koho spoznal, sa to však nepodarilo – tí, ktorí o sebe vyhlasovali, že viac neboli „teplí“, podľa Browna priznávali, že náklonnosť k vlastnému pohlaviu nestratili, len ju potlačujú.

    Reply
  2. Jasně, že LGBT lidé mohou být věřícími křesťany. Jestli něco fakt nesnáším, tak jsou to tyhle „křesťanské“ vymejvárny, které neviděly křesťanství ani z rychlíku.

    Reply
  3. Pavel Kervitcer

    Obecně. Výše popsané příběhy mají něco společného. Dotyční žili velmi aktivním sexuálním životem s vícero partnery současně. Toto chování skutečně dokáže vyléčit transcendentní zážitek. Osobně znám vícero případů. Toto chování však s homosexualitou nemá nic společného. Ten problém je někde jinde. Neřest zvaná chlípnost byl jejich problém. Pak tvrdé drogy. Pak nebezpečné přibližování se tomu Zlému s velkým Z. Experimentování s toky energie Reiki, kyvadélkem a podobné záležitosti.

    Reply

Leave A Reply

Your email address will not be published.