Všichni dobře a důvěrně znáte situaci: je pátek před půlnocí a vy nemůžete spát, vyhledáváte různé informace na internetu, čtete si články a podobně. Tak to bylo i se mnou. Velmi mě však zaujala jedna věc. Našla jsem desatero růstu lásky v rodině od PhDr Jiřiny Prekopové. Ráda bych vám je představila. Stačí chvilku nerušeně číst a zamyslet se nad nimi i z našeho křesťanského pohledu. Dnes vám představím prvních pět.
Mějte neustále na paměti, že největší potřebou, smyslem a štěstím každého člověka je láska. Tou láskou musí být láska bezpodmínečná a bezvýhradná.
Láska … .Toto tak často psané, mluvené, čtené slovo. Je však vždy bezpodmínečná a bezvýhradná? Určitě si všichni uvědomíme, že často ne … ..nelíbí se mi můj bratr, protože on má lepší oblečení než já … ..neudělal si pro mě, co jsem chtěl? Už tě nemám rád …… jak silné a bolestivé slova, určitě každého v rodině tato slova zraňují, jsme z nich nešťastní … .a co náš Bůh? Miluje bezpodmínečně? Kolikrát ho zpronevěříme, zhřešíme při první příležitosti, která se nám naskytne. Co však udělá ON? Řekne, že nás nemá rád? Určitě ne. Bůh je láska, zde se skrývá celá podstata. Bůh nás miluje v každé chvíli. Je ten nejlepší Tatínek, jakého si vůbec můžeme představit. Miluje bezvýhradně a bezpodmínečně.
Milujte sebe sama navzdory slabostem a chybám!
Bůh každého z nás stvořil jako nenahraditelný, jedinečný originál. Proto se nesnažme na někoho podobat. Nemějme vzory v dnešních „celebritách“, které preferují užívání si života. Ale opravdu si ho užívají? Není to jen přetvářka a hra? Jsou šťastní? Možná před kamerami ano … ..ale podívejme se na jejich rozbité rodiny, problémy s alkohol a mnoho dalších. Netrapme se proto, že nemáme právě nejlepší postavu, nebo luxusní auto. Bůh nás stvořil takové, jací jsme. Má pro nás jedinečný a neopakovatelný plán. Milujme sebe, i když máme chyby a slabosti. Vždyť Pán Bůh nás miluje i s chybami (dejme si za příklad Marii Magdalénu, byla hříšná i tak našla u Ježíše pochopení)
Milujte nebo přinejmenším projevte úctu vůči svým rodičům, i když vám ubližovali a chyby, které na vás spáchali, nenapravili. Podaří se vám to, když se podíváte na krizi v jejich dětství – ne z pohledu dítěte, ale dospělého. Takto se vám také podaří být dospělým.
Mějme úctu vůči rodičům. Vždyť i my jednou zestárneme, i my v budoucnu zůstaneme závislí na pomoci druhých. Mějme vůči nim úctu alespoň v tom směru, že o nich nebudeme mluvit špatně. Mohli jsme mít špatné dětství, mohli se vůči nám chovat nepřijatelně, ale nic nedáme za to, když o nich nebudeme mluvit špatně. A ti co měli štěstí na dobrých, laskavých rodičů, nebojte se jim tuto laskavost vrátit, projevit. Vezměme si lásku Ježíše ke své matce Marií a Mariinu lásku k Ježíši.
Milujte své děti, i když tzv. vztekají a nejsou tak výkonné, jak si přejete. Mají právo vyvinout se jako vlastní osobnost, být sami sebou, a ne kopií někoho jiného.
„Nechte maličkých ke mně přijít, neboť jejich je království nebeské.“ Těmito slovy nás Ježíš povzbuzuje k tomu, abychom nechali děti stát se osobnostmi. Abychom jim nechali prostor na svobodu, prostor na dělání vlastních chyb. Naším úkolem je pouze usměrnit je a milovat. Máme doma poklady, které jsou pouze naše. Vždyť kdo by chtěl mít stejný šperk jako mají všichni?
Milujte svého manžela (manželku) i s jeho rodiči- takovými jací jsou a mějte je v úctě navzdory všem výhradám! Protože bez nich by nebyla vaše současná rodina.
Často čteme na různých stránkách vtipy o tchýních a tchánech. Jsou to lidé, kteří už ve svém životě hodně prožili. Nebudeme tvrdit, že všichni mají to štěstí a za tchánem, za tchyní se skrývají milující lidé. Nic nám však nedá neponížil je, nenadávat jim. Za toto nic nedáme. A milovat manžela (ku)? Vždyť to je na svazku dvou lidí to nejkrásnější. Že se změnil (a)? Že má chyby? Vše je to o kompromisu, všechno je to o tom, jak jsem schopen tolerovat toho druhého. Co je však podstatné? Ani v manželství nejste sami, ani v tom, když přijdou problémy, ani v hádce s partnerem, ani přes šťastné dny … .Je zde Bůh, On ví co dál. Svěřte se mu i společně. Poslouchá a koná, na to nezapomínejme.
Autor: -mj-
Foto: flickr.com
