Denní zamyšlení úterý 21. listopadu

 

Dobře bývá muži, jenž se smiluje a půjčí a své věci spravuje dle práva.
Ž 112,5

Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.
L 6,31

Být k sobě milosrdný znamená neuzavírat své srdce před tím, co je ve mně nešťastného a osamělého, před ubožákem ve mně, před trosečníkem v mém nitru, před pocity opuštěnosti a osamělosti. Nezavírám své srdce před tím, co je ve mně hodné politování, před tím, co bych nejraději přehlédl. V každém z nás vyvstávají pocity opuštěnosti a až příliš rádi je potlačujeme. Jsou nám příliš nepříjemné. Ale pak se naše osamělost a opuštěnost, naše bída a náš strach nemohou proměnit, pak stále prcháme před temnými tušeními a pocity. Když se chovám srdečně k ubohému a slabému v sobě, může se právě to ubohé ve mně stát zdrojem požehnání. Může mě to otevřít tajemství Boží lásky, která se mnou cítí a má srdce pro mne.
Dobrotivý Bože, prosím, dej, ať dokážeme nepřehlížet svoji malost, která nás oslabuje a uzavírá do sebe.

J 3,17-21 * 1Te 2,1-12

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář