Dovedu trpět nouzi, dovedu mít hojnost. Ve všem a do všeho jsem zasvěcen: být syt i hladov, mít nadbytek i nedostatek. Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu.
Fp 4,12-13

Každého z nás někdy potká den, kdy se mu daří, kdy se cítí dobře, druzí se na něj usmívají a nic podstatného mu nechybí. Jestlipak v takový den poděkujeme Pánu Bohu za jeho dobré dary? Není to spíš tak, že se začneme modlit, až když se nám nedaří, že si stěžujeme a naříkáme? Že býváme nespokojení a Bohu vyčítáme, co to na nás dopustil? Naše budoucnost je v Božích rukou, jen on ví, co nás čeká. Ale to je přece pro nás dobře! Vždyť jsou to ruce nejen všemohoucího Boha, ale zejména milujícího Otce, který za nás vydal vlastního Syna – jak by nám nedal vše, co potřebujeme? Když se na něj spolehneme, budeme zbaveni strachu z toho, co přijde, jak to zvládneme. On sám nám dává sílu, tak jako ji dával svým věrným služebníkům odedávna.
Pane, prosíme za ty, kdo zažívají opravdovou nouzi a hlad.

J 20,1-10 * L 24,36-49