Denní zamyšlení úterý 12. září

Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj.
Iz 43,1
Ale Bůh mi pomáhal až do dnešního dne.
Sk 26,22

Možná nám někdy protéká mezi prsty ta hluboká realita, že patříme Hospodinu, a nikomu jinému, že jsme byli vykoupeni z panství hříchu. Lépe si to asi uměl představit člověk, který byl někdy otrokem u zlého pána, a najednou jej koupil pán laskavý. Ta úleva, ta dechberoucí naděje, že už nebude hlad, rány a dřina, nýbrž hojnost, laskavost a rozumné úkoly. Ta výzva, zanechat za sebou otroka, který se často krčil strachy a třeba i donášel na ostatní, a stát se sebevědomým služebníkem, který plavně proplouvá pánovým domem a má svou čest. Většina z nás nezažila fyzické otroctví, ale přidržme se toho srovnání, abychom si uvědomili realitu duchovního otroctví. Můžeme mít problém pocítit radost nad osvobozením. Nebo si tu radost těžko uchováme. Nebo možná nevidíme pouta, která nám ještě zbyla. Zamysleme se nad tím a poděkujme Pánu, který nás koupil svou krví.
Nejdražší Pane, děkuji, že jsi nelitoval ceny a koupil jsi mě, ubohého tvorečka. Kéž ve tvých službách vyrostu do vděčnosti, radosti a poslušnosti.

Am 5,4-15 * Nu 21,4-9

Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Categories: Denní zamyšlení

Leave A Reply

Your email address will not be published.