Snad žádné slovo na světě nebylo tak devalvováno jako slovo láska. Soudný člověk se nestačí divit, co všechno je dnes tímto nejkrásnějším slovem pojmenováno. Snad nejzrůdnějším spojením je láska a vražda, tzv. vražda z nenaplněné lásky, což je vlastně vrchol egoismu. Co však třeba takové „pozdravení pokoje“ nebo „podání rukou“ v průběhu či na závěr bohoslužeb? Není to často jenom prázdné slovo? K čemu nás to vlastně vyzývá apoštol Jan, když nám říká, že se nemáme navzájem milovat pouhým slovem, ale opravdovým činem? S láskou je to jako s platidlem – pokud je falešné, nic si za něj nekoupíme. Aby naše láska byla účinná, musí být pravá, a pravá bude tehdy, když bude pramenit z čistého, Boží láskou naplněného srdce.
Pane Ježíši, odevzdávám se ti a otevírám své srdce dokořán. Naplň je svou láskou.

Mt 28,16-20 * Ř 6,3-8(9-11) * Ž 26