Denní zamyšlení 18. března 2017

 

Jsem na zemi jenom hostem.

Ž 119,19

My však máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista.

Fp 3,20

Vždy když jdu k někomu na návštěvu, moc se na to těším. Pokaždé však mám na paměti i to, že jako host bych se měl umět na návštěvách i chovat – a to i přesto, že mě hostitel vyzve, abych se u něj choval jako doma. Pamatovat na to, že jsem host… To znamená i to, že se dokážu v určitém momentu zdvořile a vděčně rozloučit a odejít. Také zde, na zemi, jsme podle Písma svatého pouhými hosty a jednou se budeme muset rozloučit s těmi, se kterými jsme zde žili, a vrátit se tam, odkud jsme vyšli. Žijme tedy na zemi jako hosté. Buďme za všechno vděčni a těšme se na návrat do místa, které je naším opravdovým domovem.

Pane náš, děkujeme ti za dům, který pro nás chystáš v nebesích. Dům trvalý a stálý. Dům, který nedokážeme popsat ani vymyslet. Chystáš jej pro své věrné.

Ga 2,16-21 * L 19,11-27

 

Zdroj:  Ůvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Evangelická církev metodistická

 

 

Categories: Denní zamyšlení

Leave A Reply

Your email address will not be published.