Denní zamyšlení 16. března 2017

 

Proč má bolest nikdy nekončí, proč se má hrozná rána nechce zahojit? Stal ses mi zdrojem zklamání – copak jsi potok bez vody?

Jr 15,18 (B21)

Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.

1K 13,12

Soužení a úzkost prožívá mnoho lidí. Myslím, že to ve svém životě poznal už každý z nás. Soužení a úzkost člověk prožívá, když přijde nemoc, když ztratí někoho blízkého nebo když se dostane do nějakých životních problémů. Prorok Jeremjáš poznal taky soužení a úzkost, kterou člověku způsobil hřích. I král David poznal, že vykonaný hřích způsobuje soužení a úzkost. V 32. žalmu mluví o tom, jak velice ho hřích sužoval ve dne i v noci. Nemohl spát, nemohl na nic jiného myslet. Až když všechno vyznal Hospodinu, přišla úleva a pokoj, a dokonce se vrátila i radost ze života. I pro tebe má Pán Bůh východisko ze všech úzkostí a problémů, které tě mohou potkat. Čeká na tebe, tak se ozvi.
Pane náš, děkuji ti za to, že tvá ruka není krátká na spasení a tvé ucho není zalehlé, abys neslyšel naše modlitby.

1J 1,8-2,2(3-6) * L 18,31-43

 

Zdroj:  Ůvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Evangelická církev metodistická

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář