Denní zamyšlení 11. dubna 2017

 

Avšak rozpomenu se na svou smlouvu s tebou ze dnů tvého mládí a ustavím s tebou smlouvu věčnou.

Ez 16,60

Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh.

Sk 2,39

Hospodin se představuje jako ten, kdo bude pamatovat. Důležité ovšem je, na co bude pamatovat. Pokud bude pamatovat na lidskou nevěrnost, tak to s námi dopadne špatně. Pokušení uhnout ze vztahu s Hospodinem a jednat tak, jako by žádný takovýto vztah nebyl, je totiž něčím, co Boží lid trvale ohrožuje. Hospodin do svého lidu hodně investoval, pomohl mu v těžké době, získal si ho, vybudoval s ním vztah, který je podobný vztahu manželskému. Je to smluvní vztah vzájemné sounáležitosti. Hospodin s námi uzavírá smlouvu, která vyjadřuje, že trvale patříme k sobě. A také tento smluvní vztah, mnohdy na rozdíl od nás, udržuje. Jeho odhodlání ve vztahu s námi pokračovat navzdory naší nevěře nás má motivovat, abychom se k němu vždycky obraceli s nadějí a důvěrou.

Hospodine, ty nás motivuješ k udržování vztahu s tebou svojí dobrotou a věrností. Děkujeme ti za to.

Jb 38,1-11; 42,1-6 * L 23,1-12

 

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Evangelická církev metodistická

 

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář