Komentáře

Veronika Tichá: Generace Z aneb, jak se baví současná mládež

Napsal(a): Veronika Tichá, členka sboru KS Praha | Zveřejněno: Pondělí, 29. června 2015, 6:35 (CEST)
Sdílet Sdílet   |   Verze pro tisk  |   Čti později Čti později  |   Velikost písma:A A A

V sobotu 27.6.2015 proběhla v Letňanech mega akce pod názvem Utubering 2015. Miluju mladé, mám doma dvě dospívající ratolesti, tak jsem jako doprovod, který měl vstupné zdarma, vyrazila na ten dlouho očekávaný „fesťák“. Nechci podceňovat přehled čtenářů a možná budu nosit dříví do lesa, přesto považuji v úvodu za dobré vysvětlit si pár termínů.

Veronika Tichá: Generace Z aneb, jak se baví současná mládež
Veronika Tichá.
(Archiv V. Tiché)

Předpokládám, že kdo nemá děti v teenage věku, nemusí vůbec tušit, kdo je to vloger nebo youtuber. Jedná se o mladé lidi, kteří zveřejňují na youtube svá videa, kde jednoduše většinou ve svém vlastním pokojíčku povídají něco do kamery.

Jsou hlasití, vtipní, občas originální, mají šokující nápady, v přímém přenosu jedí, snaží se nacpat dámské vložky do bot, mluví o všedních věcech, nebo popisují své reálné zážitky a vnitřní prožitky. Pokud se vám jejich videa líbí, stanete se jejich odběrateli, a když natočí nové video, ihned ho můžete shlédnout.

Počtem odběratelů se měří popularita vlogera či vlogerky. Pokud vloger dosáhne určitého počtu odběratelů, může začít vydělávat, ať už na základě smlouvy s youtube nebo díky reklamě (např. spojení Teri Blitzen s Bubble tea se ukázalo jako marketingový trhák, nepochybuji, že výdělkem se pakují obě strany).

Jinými slovy, pokud umíte vtipně žvanit do kamery ve svém pokojíčku, jste majiteli úspěšného nízkonákladového business know-how. Všichni vlogeři vám ovšem řeknou, že vlogují, protože je to neskutečně baví a pro svoje milované fanoušky.

Vlogeři a jejich příznivci se považují za představitele nové generace – generace Z, která vyrostla na pomezí reálných a virtuálních světů. Jejich zájmy prý rezonují nejvíce 4 témata – hudba, počítačové hry, zábava a móda. Do těchto čtyř skupin se dělí i vlogeři sami podle hlavního zaměření svých videí.

Po zhlédnutí několika vlogů mi bylo zcela jasné, že do generace Z nespadám, většinou se jen zoufale nudím, zatímco mládež se nepřestává smát, hýkat, vydávat hlasité údivné výkřiky a používat přízviska typu: libovýýý, zabitýýý, drsnýýý, wtf nebo lol. Jisté je, že zde máme nový druh celebrit, které ovlivňují a někdy dokonce určují hodnoty našich dětí a to v některých případech už od hodně útlého věku. Tento fenomén se již dotýká mnohých z nás a dalších se brzy dotýkat bude, vlogy sleduje valná většina mládeže z křesťanských rodin.

Zpět k akci utubering, která se konala letos poprvé, a účastníci si tedy v podobě vstupenek kupovali zajíce v pytli. Přestože bylo předem řečeno, že počet účastníků akce bude omezen, vstupenky se prodávaly i na místě a to i přesto, že bylo zjevné, že se dostavilo více lidí, než vůbec může celá oblast pro festival vyhrazená unést.

Davy tísnící se v nesnesitelném dusnu před branami festivalu, se organizačně nezvládnutou situací buď dobře bavily, nebo se vztekaly, někteří bohužel ztráceli vědomí. Když se natěšený a upocený dav konečně setrvačností nacpal dovnitř, bylo asi 45 minut po plánovaném začátku, a tudíž harmonogram na programu nefungoval.

Všude včetně občerstvení byly takové fronty, že někteří účastníci trpěli hladem a žízní, někteří festival opouštěli a šli si koupit rohlík do nedalekého supermarketu. Šílenství u ministánků oblíbených vlogerů, kde bylo možné se s nimi vyfotit a získat podpis, nebralo konce.

Pořadateli dobře míněný krok pozvat i rodiče a navíc jim dát vstupné zdarma se ukázal jako tragický. Rodiče totiž hájili své ve frontách zoufale stojící děti, hádali se s pořadateli, sprostě nadávali předbíhajícím a celkově přispěli k již velmi vypjaté atmosféře. Proč to všechno píši, nedovedla jsem si ani ve snu představit, jak velkým fenoménem tito do kamery mluvící lidé jsou.

Statisíce mladých lidí tráví čas u obrazovky a sledují je, platí za vstupné na festivaly typu utubering, zoufale pláčou, když se s nimi nevyfotí GoGoMan nebo se na ně nedostane, aby si udělali selfie s Teri Blitzen nebo Shopaholic Nicol. Jak někteří starší účastníci prohlásili, to je horší, než když za nás do Prahy přijel Michael Jackson.

Nejvíce si festival užili lidé, kteří se úplně vykašlali na osobní setkání s youtubery ve stánku a zaměřili se na hudební a kecací produkci na několika pódiích. Já jsem na vlastní nebezpečí absolvovala vystoupení Kontrafaktu, tedy slovenského hiphopového uskupení Rytmuse, Ega a DJAnyse.

Možná mě někdo bude kamenovat, ale mně se to líbilo. Sice jsem asi v životě neslyšela tolik sprostých slov pohromadě, ale refrén písničky Navždy, který zní: „Nebojím s ničoho, bojím sa len Boha. Nebojím sa ničoho, bojím sa len seba. Nebojím sa ničoho, bojím sa len o nás“, mě dobře dostal.

Ze studijních důvodů jsem protrpěla vystoupení Johny Machette s Gabrielle Hecl. Gabrielle zpívá ve videích docela hezky, ale živě to bylo na ucpávky do uší, asi se neslyšela z odposlechu (navíc nejsem příznivcem coverů). Johny s textem: „Máma mi řikala, že k holkám se mám chovat, jak si zasloužej, ale neřikala, že tak hodně mluvěj a málo ... !“ nepřekvapil.

Zklamala mě i All star show, tedy závěrečné defilé všech vlogerů a vlogerek. Čekala jsem průvan slov a spoustu legrace z úst těch, kteří se živí mluvením, ale dostalo se mi nudné neustále opakované děkovačky zaměřující se na úžasnost fanoušků.

Účast na této akci mi ovšem dala drahocenný materiál k přemýšlení. Doufám, že mé postřehy pomohou rodičům trochu se zorientovat a navíc je budou motivovat k tomu alespoň částečně poznat oblíbené vlogery či vlogerky svých dětí.

Pořád si kladu otázku, proč jsou vlogeři tak populární. Neumí hrát, většinou neumí zpívat, nemají žádné speciální vzdělání, nejsou mistři v žádné složité sportovní nebo dovednostní disciplíně. Mám za to, že je to právě proto. Vytvářejí dojem, že každý, kdo je sleduje, je jejich nejlepší kámoš.

Ukazují se světu u sebe doma, u svého psacího stolu nebo sedí na své posteli nikoliv v uměleckých kulisách. Nechodí po červeném koberci, ale po trávě na fesťáku, nenosí honosné róby od nejdražších návrhářů, ale obyčejné džíny a tričko, neuvidíte je na olympijských stupních vítězů ani v záři reflektorů. Ze své každodenní všednosti, dělají NĚCO. Jsou prostě jako my, a přesto jsou slavní a obdivovaní!


Autorka je členkou sboru Křesťanské společenství Praha (KS Praha) a misionářkou Worldwide Evangelisation for Christ (WEC International).

Copyright © 2015 Křesťan Dnes. Všechna práva vyhrazena. Tento materiál nemůže být publikován, vysílán, přepisován, nebo distribuován bez souhlasu vydavatele Křesťan Dnes.
Řádková inzerce
Anglické a české knihy, CD a DVD. Můžeme objednat anglické knihy za obchodní cenu. Nacházíme se blízko Olšanského náměstí a metra A, stanice Flora na ulici Baranova 32, 130 00 Praha 3, tel.222 724 856, e-mail:christianlibrary@quick.cz
Zde může být inzerát s hyperlinkou na váš seminář, koncert, tábor nebo službu
Text pošlete na Marketing. ďťż
Zde můžže být inzerát s odkazem na vᚹ seminář, koncert, tábor nebo služžbu.
Text poššlete na marketing.
Komentáře Titulka
Lukáš Targosz: Milovat nepřátele

Lukáš Targosz: Milovat nepřátele

Jak asi mnozí víte, jsem nadšený čtenář a jedna z oblastí, která mě baví číst, je historie. Zvláště pak historie rané..