Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká.
L 6,45
Je to pravda: čím jsou naše srdce naplněna, to se odráží v našich ústech. Člověk je snad tu více, tu méně schopen předstírat navenek něco jiného, než čím žije uvnitř. Stojí to však hodně sil a nakonec stejně jasně vyjde najevo, co je skutečným zdrojem jeho životních úmyslů a plánů. Žalmista se v modlitbě obrací k Hospodinu s prosbou, aby ukázal svou sílu, aby zjevil sám sebe. Tato zkušenost mění celé směřování života a jeho nejhlubší motivace. Srdce nebude naplněno zájmem, který mizí v toku času a přináší jen chvilkové uspokojení. Bude naplněno Boží blízkostí, která vede k radosti a ústům plným vděčnosti Bohu.
Pane Bože, zjev i v mém životě svou moc a proměň tak mé srdce, aby nepřestávalo toužit po tvé blízkosti.
Př 3,1-8 * Ez 18,1-3.20-32
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
