1. září – Světový den modliteb za péči o stvoření

Římský biskup František a konstantinopolský patriarcha Bartoloměj napsali k letošnímu Světovému dni modliteb za péči o stvoření (1. září) společné poselství.

„Příběh o stvoření nám podává panoramatický pohled na svět. Písmo zjevuje, že Bůh „na počátku“ pověřil lidstvo spoluprácí na péči o životní prostředí a na jeho ochraně. Na začátku, jak čteme v Genezi (2,5), „ještě nebylo na zemi ani polní křoví, ani ještě nevyrostla žádná polní tráva, protože Hospodin Bůh neseslal déšť na zem a nebyl člověk, který by obdělával půdu.“ Země je nám svěřena jako vznešený dar a dědictví, za něž jsme všichni zodpovědní, aby „na konci“ bylo vše, co je na nebi i na zemi, sjednoceno v Kristu (Ef 1,10). Lidská důstojnost a prosperita se hluboce pojí v péči o celé stvoření.

Nicméně, „mezitím“, se dějiny světa prezentují velmi odlišně. Na scénu vstupuje mravní úpadek, ve kterém svými postoji a jednáním vůči stvoření zatemňujeme svoje poslání být spolupracovníky Boha. Náš sklon narušovat jemné a vyrovnané ekosystémy světa, nenasytná žádost manipulovat a kontrolovat omezené zdroje planety, chamtivá snaha dosahovat na trhu neomezených zisků – toto všechno nás odcizuje původnímu plánu se stvořením. Nerespektujeme už přírodu jako sdílený dar, ale považujeme ji za soukromý majetek. Nevztahujeme se už k přírodě tak, abychom ji udržovali, ale spíše se jí zmocňujeme, abychom vydržovali svoje struktury.

Důsledky této alternativní vize světa jsou tragické a trvalé. Lidské i přírodní prostředí se zhoršují zároveň a horšící se stav planety dopadá na nejslabší lidi. Vliv klimatických změn se odráží především na těch, kdo v různých částech zeměkoule žijí chudě. Naše povinnost odpovědně užívat pozemská dobra implikuje uznání a respekt vůči každému člověku a všem živým tvorům. Naléhavé povolání a vyzvání chopit se péče o stvoření je adresováno celému lidstvu, aby se přičinilo o udržitelný a integrální rozvoj.

 

 

Sjednoceni toutéž starostí o stvoření a uznávajíce, že země je společné dobro, vybízíme proto vroucně všechny lidi dobré vůle, aby první den v září věnovali čas modlitbě za stvoření. Při této příležitosti chceme vzdát díky dobrému Stvořiteli za velkolepý dar stvoření a zasadit se za péči o ně a za jeho ochranu pro dobro budoucích generací. Víme ostatně, že bychom se marně namáhali, kdyby Pán nebyl s námi (srov. Žl 126/127) a kdyby modlitba nebyla středem našich reflexí i bohoslužeb. Cílem naší modlitby je totiž změna způsobu vnímání světa za účelem změnit způsob našeho vztahování se ke světu. Cílem našeho předsevzetí je stát se odvážnými v přijímání jednoduchého a solidárního životního stylu.

Obracíme se k těm, kdo zaujímají významné pozice v sociálním, ekonomickém, politickém a kulturním prostředí s naléhavou výzvou, aby odpovědně naslouchali křiku země, dbali o potřeby těch, kdo jsou marginalizováni, a především, aby vyhověli četným prosbám a podpořili globální konsenz a dosáhlo se tak uzdravení zraněného stvoření. Jsme přesvědčeni, že nemůže být dosaženo opravdového a trvalého řešení ekologické krize a klimatických změn bez kolektivní a sladěné odpovědi, bez sdílené odpovědnosti schopné skládat účty z toho, co bylo vykonáno, a bez toho, aniž by byla dána priorita solidaritě a službě.“

Píší ve společném poselství papež František a ekumenický patriarcha Bartoloměj.

 

Categories: Církev

Leave A Reply

Your email address will not be published.